Laboratoř klinické biochemie
a hematologie v Zábřehu.

Alfa-fetoprotein (AFP)

Alfa-fetoprotein je glykoprotein s jedním polypeptidovým řetězcem o molekulové hmotnosti přibližně 70 000 daltonů. Syntéza AFP probíhá zejména v játrech a ve žloutkovém vaku plodu. AFP je vylučován do fetálního séra, přičemž maximální hladiny dosahuje přibližně ve 13. týdnu těhotenství a pak hladina AFP postupně klesá. Zvýšené hladiny AFP v séru se následně znovu objevují během těhotenství a v souvislosti s některými zhoubnými onemocněními.
Alfa-fetoprotein (AFP) byl poprvé popsán jako lidský protein související s nádory v roce 1964. Od té doby bylo prokázáno, že ke zvýšení hodnot AFP v séru nad hodnoty běžné u zdravých jedinců dochází při několika zhoubných onemocněních, nejvýrazněji při nonseminomech varlat a primárním hepatocelulárním karcinomu. V případě nonseminomů varlat byl pozorován přímý vztah mezi výskytem zvýšených hladin AFP a stádiem onemocnění. Zvýšené hladiny AFP byly pozorovány také u pacientů s diagnostikovanými seminomy s nonseminomovým podílem, ale nebyly pozorovány u pacientů s čistými seminomy. Lidský choriogonadotropin (hCG - Human Chorionic Gonadotropin) a AFP jsou také důležitými indikátory prognózy přežití pacientů s pokročilými nonseminomovými germinálními nádory varlat. U pacientů s klinickou remisí po léčbě hladiny AFP obvykle klesají. Hladiny AFP, které po chirurgickém zákroku neklesnou na normální hodnotu, jsou s velkou pravděpodobností známkou reziduálního tumoru. Rekurence tumoru je často doprovázena zvýšením hladiny AFP ještě předtím, než může být postupující onemocnění detekováno klinicky. Zvýšené hladiny AFP v séru byly zjištěny u více než 70 % pacientů s primárním hepatocelulárním karcinomem. Zvýšené hladiny AFP se někdy objevují při karcinomu gastrointestinálního traktu s jaterními metastázami i bez jaterních metastáz a pouze zřídka při jiných zhoubných onemocněních. Zvýšené hladiny AFP v séru byly pozorovány během těhotenství, při onemocněních jako ataxie - teleangiektázie, dědičná tyrosinémie, teratokarcinom a při benigních onemocněních jater, jako je akutní virová hepatitida, chronická aktivní hepatitida a cirhóza. Zvýšení hladiny AFP v séru u benigních jaterních onemocnění je obvykle dočasné. Testování na AFP se nedoporučuje jako screeningový postup při detekci karcinomu u široké veřejnosti.
Prenatální testování
Mnoho studií potvrdilo prospěšnost stanovení AFP při časné detekci otevřených defektů neurální trubice (NTD) plodu. Zejména anencefalie a spina bifidaa jsou jednou z nejběžnějších závažných vrozených malformací. Testování AFP je součástí biochemického screeningu ve druhém trimestru těhotenství.