Laboratoř klinické biochemie
a hematologie v Zábřehu.

Laktátdehydrogenáza

Laktátdehydrogenáza, která patří mezi NAD+ oxidoreduktázy, katalyzuje reverzibilní oxidaci L-laktátu na pyruvát s použitím NAD+ jako akceptoru vodíku. Vyskytuje se ve všech buňkách těla a nachází se výhradně v buněčné cytoplazmě. Enzym má molekulovou hmotnost 134 000 a skládá se ze čtyř peptidových řetězců dvou typů: M a H. Celková aktivita LDH měřitelná v séru je tvořena aktivitami 5 izoenzymů LDH-1 až LDH-5, které se liší složením svých podjednotek. Koncentrace LDH v tkáních je 500krát vyšší než v plazmě. Poškození i malého objemu tkáně proto může způsobit výrazné zvýšení aktivity LDH v séru. Hlavní význam stanovení celkového LDH proto spočívá v detekci drobného poškození tkáně. Vysokou specifickou aktivitu enzymu lze zjistit v játrech, srdečním svalu, kosterním svalstvu, ledvinách a erytrocytech. Infarkt myokardu obvykle souvisí s tří- až čtyřnásobným zvýšením celkového LDH. K podobným nárůstům LDH může dojít při myokarditidě, poruše srdečního rytmu, elektrické kardioverzi a výměně protetické chlopně. Po výměně protetické chlopně dochází k úzké korelaci mezi hladinou LDH a zkrácením životnosti erytrocytů. Určení LDH je proto spolehlivou metodou pro zjištění rozsahu hemolýzy. Zvýšení aktivity LDH je možné pozorovat při poškození jater, ale tato zvýšení nejsou tak výrazná jako zvýšení aktivity aminotransferáz. K mimořádnému zvýšení (na desetinásobek horního normálního limitu) dochází u toxické hepatitidy se žloutenkou. Mírně nižší hladiny se objevují u virové hepatitidy a infekční mononukleózy. Na základě poměru LDH/AST lze rozlišit prehepatickou žloutenku způsobenou hemolýzou nebo dyserytropoézou od hepatické žloutenky. U Duchennovy muskulární dystrofie je možné najít zvýšenou aktivitu LDH mnoho let před objevením klinických příznaků. V průběhu nemoci se aktivita může zvýšit přibližně pětkrát. Zvýšené hladiny LDH lze také pozorovat u Aran-Duchennovy a Kugelberg-Welanderovy spinální muskulární atrofie, dermatomyozitidy, polymyozitidy a v důsledku náročné fyzické aktivity. K dalším nemocem, které mohou způsobit zvýšenou aktivitu LDH, patří ledvinový infarkt, korejská hemoragická horečka, chronické onemocnění glomerulů, šok, plicní embolie či infarkt a hemolytická a megaloblastická anémie.