Laboratoř klinické biochemie
a hematologie v Zábřehu.

Mykoplasma Pneumoniae IgM ELISA

Mycoplasma pneumoniae je nejběžnějším etiologickým agens způsobujícím pneumonii v prostředí komunity, zvláště u věkových skupin mezi 5 a 30 lety. Může způsobovat epidemie, které se pomalu rozvíjejí, protože se inkubační doba pohybuje od 10 do 14 dní, infekce napadá subjekty žijící v blízkém kontaktu nebo v separovaných skupinách (školy, vojenské kasárny, rodiny). Pneumonie způsobená mykoplasmatem je také známá jako atypická primární pneumonie nebo Eatonova pneumonie. Mycoplasma pneumoniae napadá a ničí řasnaté epitelové buňky sliznice dýchacího ústrojí. Analýza mikroskopem svědčí o intersticiální pneumonii, bronchitidě a bronchiolitidě. Protože působením různých etiologických agens mají příznaky tendenci se vracet, jsou při diagnóze akutní plicní infekce nezbytná další diagnostická opatření jako serologické testy. Specifické protilátky IgM proti Mycoplasma pneumoniae se objevují brzy po vzniku infekce a jejich množství je nejvyšší asi po 4 týdnech. Poté jejich množství rychle klesá, dříve než IgG; diagnózu akutní infekce lze často provést na základě testu jediného vzorku. Vysoký titr nebo výrazný nárůst IgG mezi dvěma vzorky sebranými v intervalu přibližně 2 týdnů potvrzuje probíhající akutní infekci. Antigen použitý na serologické stanovení specifických IgM byl získán z membránového extraktu M. pneumoniae obsahujícího velké množství P1 cytoadhezinu. Ten je imunodominantním antigenem odpovídajícím transmembránovému proteinu, který především zodpovídá za buněčnou přilnavost M. pneumoniae na respirační epitel hostitele během rané fáze infekce.