Laboratoř klinické biochemie
a hematologie v Zábřehu.

Protilátky Borrelia IgG ELISA

Lymská nemoc (borelióza) je multisystémové infekční onemocnění způsobené bakterií Borrelia burgdorferi, která se řadí do kmene spirochet. Infekce se přenáší na člověka kousnutím klíštěte rodu Ixodes a klinické projevy onemocnění se dělí do tří stádií: časně lokalizované stádium, časně diseminované stádium a pozdní stádium. V prvním stádiu se zhruba u dvou třetin pacientů objevuje kožní zánět doprovázený chřipkovými příznaky; v druhém stádiu, které nastává po několika týdnech nebo měsících, se infekce šíří do krve a do lymfatického systému a způsobuje poruchy kosterních svalů a neurologické poruchy. Pozdní stádium se projevuje po několika měsících nebo letech a může způsobit chronickou atrofickou akrodermatitidu (ACA), chronickou neuroboreliózu či polyartritidu. Diagnostika boreliózy je založena na anamnéze, klinickém obrazu a výsledcích laboratorních testů. V časném stádiu onemocnění může být tvorba protilátek extrémně pomalá; na druhé straně mohou protilátky přetrvávat více než deset let. Akutní stádium je obvykle charakteristické vysokými titry IgM protilátek; vysoké titry IgG s nízkou nebo nulovou koncentrací IgM se vyskytují během rekonvalescence nebo v chronickém stádiu boreliózy.