Laboratoř klinické biochemie
a hematologie v Zábřehu.

Železo

Železo se účastní mnoha nezbytných tělesných procesů od buněčného oxidativního metabolismu až po přenos a doručování kyslíku buňkám. Je složkou chromoproteinů hemoglobinu a myoglobinu přenášejících kyslík a také různých enzymů, jako je například cytochrom oxidáza a peroxidázy. Zbývající železo v těle je přítomno ve flavoproteinech, železo-sirných proteinech a také ve skladovacím feritinu a transportním transferinu. Měření koncentrace železa v séru v zásadě určuje koncentraci železitých iontů vázaných na sérový transferin a nezahrnuje železo obsažené v séru jako volný hemoglobin. Koncentrace železa v séru se snižuje u mnoha, ale nikoli všech, pacientů s anémií způsobenou nedostatkem železa, při akutních nebo chronických zánětlivých stavech, jako je akutní infekce, imunizace a infarkt myokardu, při akutním nebo nedávném krvácení, zhoubných nádorech, kwashiorkoru, pozdním těhotenství, menstruaci a nefróze. Koncentrace železa v séru výrazně klesají u pacientů, kteří začínají reagovat na specifickou terapii anémií z jiných příčin, například při léčbě perniciózní anémie pomocí vitamínu B12. Nadprůměrné koncentrace železa v séru se objevují u nemocí z přebytku železa, jako je hemochromatóza, a při akutních otravách železem po orálním nebo mimostřevním podání. Hladiny železa se také mohou zvýšit při akutní hepatitidě, otravě olovem, akutní leukémii, talasemii nebo orální antikoncepci.